MAČ
Literární festival Měsíc autorského čtení vznikl v roce 2000 v Brně a v průběhu času se rozšířil i do dalších měst. V roce 2025 probíhá v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově, Bratislavě a Lvově. MAČ zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna z nich, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem. Tento rok je téma EXIL a vystupující budou z Afganistánu, Albánie, Angoly, Ázerbájdžánu, Bangladéše, Barmy, Běloruska, Číný, Egypta, Haiti, Hongkongu, Iráku, Íránu, Komorských ostrovů, Kuby, Kurdistánu, Mauretánie, Palestiny, Peru, Pobřeží slonoviny, Slovenska, Sýrie, Toga, Ujgurska, Uzbekistánu a Venezuely. MAČ každoročně zahajuje 1. července v Brně a pak se po jedenatřicet dní nepřetržitě stěhuje z jednoho pořadatelského města do druhého. Hlavní program denně nabízí dvě autorská čtení: čestného hosta a zástupce domácí linie.
___________________________________________________
11. 07. pátek / Friday
18.00 – Česko
Tereza Boučková: Dům, život, rok a běh
Narozena 1957 v Praze. Po maturitě podepsala Chartu 77. Pak pracovala jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Ve svém literárním díle je kronikářkou života vlastní rodiny, kde mají klíčový part otec Pavel Kohout, osvojené romské děti, maminčino umírání – anebo ozdravný cyklovýlet do Bhútánu. Její próza má zřetelnou stopu žurnalistiky, hlavně reportáže a fejetonu, ale i deníkovosti. Věnuje se publicistice, píše pro divadlo i film, ale nejdůležitější jsou její romány a novely, například Dům v Matoušově ulici (2024), Život je nádherný (2016), Rok kohouta (2008) a Indiánský běh (1990).
18.00 – Uzbekistán
Hamid Ismailov: Ďábelské uzbecké tance ve stínu rudého medvěda
Hamid Ismailov (* 1954) se narodil v Tokmoku v Kyrgyzstánu. Uzbecký novinář, básník a spisovatel byl v roce 1992 nucen uprchnout z Uzbekistánu do Spojeného království, kde přijal práci pro BBC World Service a působil tam pětadvacet let. Jeho díla jsou v Uzbekistánu zakázána.
Jako první byl do angličtiny v roce 2006 přeložen Ismailovův román Železnice (rusky Железная дорога), napsaný ještě před odchodem z domovské země. Rusky vyšel v Moskvě již v roce 1997, ovšem pod pseudonymem Altaer Magdi (rusky Магди). Další román Básník a Bin Ládin (Дорога к смерти больше чем смерть) vydal autor v září 2012. Román Ďábelský tanec byl nejprve po jednotlivých kapitolách publikován uzbecky na facebooku, knižně vyšel anglicky v roce 2018. O rok později získal Ismailov literární cenu EBRD. Jeho román Manaschi byl publikován anglicky v roce 2021.
___________________________________________________
12. 07. sobota / Saturday
18.00 – Česko
Marie Iljašenko: Lze mluvit jejich hlasem?
Narozena 1983 v Kyjevě v rodině s česko-polskými a ukrajinskými kořeny. Vystudovala komparatistiku a rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se překladu, esejistice, redakční a editorské práci, píše poezii. Laureátka Ceny Toma Stopparda (2023). Je autorkou básnických sbírek Osip míří na jih (2015), Sv. Outdoor (2019) a Zvířata přicházejí do města (2025). Nakladatel se v anotaci k novince ptá: „Lze mluvit o zvířatech a rostlinách, nebo dokonce mluvit jejich hlasem, a přitom se vyhnout zjednodušení, poučování a antropomorfizaci?“
18.00 – Hongkong
Lokman Tsui: Trauma a totalita
___________________________________________________
13. 07. neděle / Sunday
18.00 – Česko
Alena Mornštajnová: Minulost & květiny
Narozena 1963 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské univerzitě. Pracovala jako učitelka angličtiny a překladatelka. V poslední dekádě jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek po roce 1989 s překlady do více než dvacítky jazyků. Píše knížky pro děti, například Strašidýlko Stráša (2018) nebo Modrá planeta (2024), ale hlavně romány: Slepá mapa (2013), Hotýlek (2015), Hana (2017), Tiché roky (2019), Listopád (2021), Les v domě (2023) a Čas vos (2025). Novinku nakladatel anotuje jako „příběh o moci minulosti a síle květin“.
18.00 – Angola
Aaiún Nin: Z krve ropa a naše těla trýzněná, vyhnaná
Nebinární autorstvo Aaiún Nin (* 1991) pochází z Angoly, píše básně, věnuje se aktivismu a tvoří multimediální umění. Ve svých dílech zkoumá a konfrontuje problémy pohlaví, rasy a sexuality, ať už v kontextu postkoloniální Afriky nebo prostřednictvím zkušeností migrantů v Evropě.
Rok 2016 pro Aaiún Nin znamenal stěhování do Dánska, kde Nin také vyšla první básnická sbírka v dánštině På min huds sorthed (2021). Dánská rada pro uprchlíky však odmítla udělit Nin azyl, přestože v Angole jsou lidé z LGBTQI+ komunity stále veřejně pronásledováni. Nin tak v rámci rezidence ICORN přesídlilx do Krakova (2021–2023), kde publikovalx druhou básnickou sbírku Rozbité poloviny mléčného slunce (2022), tentokrát v angličtině. Od roku 2023 žije v Bernu, kde Nin nabídla pomoc místní pobočka ICORN.
___________________________________________________
14. 07. pondělí / Monday
18.00 – Česko
Alice Horáčková: … zvládla i všechno další
Narozena 1980 v Praze. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po roce 2000 pracovala v kulturní redakci deníku Mf Dnes. Od roku 2014 publikovala pět knih: Vladimíra Čerepková (2014), 7 × ve vedlejší úloze (2016), Neotevřené dopisy (2018), Rozpůlený dům (2022) a Václav a Kamila Bendovi. Příběh lásky a odvahy (2025). O té nejnovější nakladatel píše: „Na prvním rande Václav Kamilu podrobil vědomostnímu testu, který hravě zvládla. A zvládala i všechno další, co manželství s básníkem, literárním kritikem, filozofem, matematikem, chartistou, kotelníkem, vězněm a politikem Bendou obnášelo…“
18.00 – Venezuela
Juan Carlos Méndez Guédez: Karibská vášeň evropských mýtů
Venezuelský spisovatel (* 1967) žijící ve Španělsku. Je autorem třicítky děl různých žánrů od románů přes povídky a dětskou literaturu až po eseje. Ve španělské Salamance získal doktorát z hispanoamerické literatury. Od roku 1998 žije v Madridu, kde pracuje v kulturní sféře: vede například Instituto Cervantes v Barceloně. Za své povídky a romány získal řadu venezuelských i mezinárodních cen. Ve Francii jeho romány vydává prestižní nakladatelství Métailié. K jeho posledním dílům patří Roman de la Isla Bararida (Romance z ostrova Bararida, 2024), v níž se prolíná poezie s prózou, předkolumbovské mýty s evropskými rytířskými romány a karibská smyslnost se současným odlidštěným světem. V antologii Kruely, kterou letos vydalo nakladatelství Argo, vyšla jeho povídka Hasta luego, míster Salinger (Na shledanou, pane Salingere, 2007) ze stejnojmenné sbírky.
___________________________________________________
15. 07. úterý / Tuesday
18.00 – Česko
Anna Štičková: Husy, nádech, Sudety
Píše básně, fejetony, studie, překládá, kriticky sleduje zdejší kulturní politiku a fungování knižního trhu v mezinárodních souvislostech. Je autorkou básnických sbírek Nádech, výdech (2015), Nejsi ze Sudet? (2019) a Všude pak viděla husy (2024). Je spolupřekladatelkou antologie Nebyla jen Sapfó. Stein, Lowell, Dickinson (2023). Narozena 1994 ve Stříbře. Absolventka tvůrčího psaní a publicistiky na Literární akademii v Praze. Aktuálně studuje i vyučuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
18.00 – Afghánistán
Parween Pazhwak: S touhou létat pod afghánskými mandlovníky
Parween Pazhwak (*1967 v Kábulu) je afghánská umělkyně, básnířka a spisovatelka píšící v perštině. Narodila se do literární a politicky aktivní rodiny. Absolvovala francouzskou malalajskou školu a vystudovala medicínu v Avicenna Medical Institute. Po sovětské invazi do Afghánistánu strávila dva roky v Pákistánu jako uprchlík a poté se přestěhovala do Kanady, kde požádala o azyl. S manželem a dětmi žije v Ontariu. Pazhwak považuje za nejlepší období svého života studentská léta, naopak život v exilu vnímá jako to nejtěžší. Píše poezii, povídky a vytváří kresby pro děti. Je autorkou jedenácti knih. K nejslavnějším patří Darya dar Shabnam (Orosené oceány) a Negin-ha wa Setara-ha (Drahokamy a hvězdy).
___________________________________________________
16. 07. středa / Wednesday
18.00 – Mauretánie
Mohamedou Ould Slahi Houbeini: Psát deníky únosu CIA, psát Guantánamo Bay za svobodu, svobodu, svobodu
Mohamedou Ould Slahi Houbeini (*1970), mezinárodně uznávaný autor, v roce 1990 odcestoval do Afghánistánu, aby pomohl mudžahedínům. Podstoupil výcvik v táboře Al-Káidy a v roce 1991 tam složil přísahu věrnosti. Brzy odjel do Německa, počátkem roku 1992 se však na dva měsíce do Afghánistánu vrátil a po odjezdu zpřetrhal veškeré styky s Al-Káidou. Vláda Spojených států ovšem tvrdí, že Slahi pro Al-Káidu prováděl nábor a byl jí nápomocen i jinak. Na přelomu let 1999 a 2000 žil v kanadském Montreálu, kde byl vyšetřován kanadskou tajnou službou pro podezření z teroristického útoku. Slahi se vrátil do Mauretánie, byl vyslýchán a zproštěn obvinění. V roce 2001 byl doma zadržen, vyšetřován FBI a poté ho CIA převezla do Jordánska, kde byl mučen. Od roku 2002 byl po celých čtrnáct let bez obvinění držen ve věznici Guantánamo Bay na Kubě. Roku 2016 byl propuštěn a vrátil se do Mauretánie. Své zážitky sepsal v románu Deník Guantánamo. V roce 2022 obdržel nizozemskou cenu PAX Peace Prize (Verededuif) a v září 2023 švýcarskou Cenu Marca Borradoriho Lugao.
18.00 – Česko
Omlatina: Alžběta Králová, Anna Řezníčková, Lubomír Tichý, Jakub Vaněk: Všichni v jedné kůži
Autorské čtení Omlatina. Mladé debutující básnířky a básníci. Dvojice z edice Mlat, dvojice z nakladatelství Fra. Naslouchají, objevují, prorůstají. Místní detail a rozlehlý svět, příroda a lyrika, digitalita a offline svět, zánik a zrod, já a ty, my a oni — dvě strany téže mince. Poezie tady znamená zažít druhé, zažít neJá na vlastní kůži, stávat se jimi, být jedním-všemi. Vždyť už se přece dávno známe, tak ahoj.
IG: @omlatina
___________________________________________________
17. 07. čtvrtek / Thursday
18.00 – Česko
Jaroslava Oválská: Potměšilá autorská hra
Básnířka. Podle legendy narozena 1989 v Hořovicích, překladatelka, pracovnice v neziskových organizací, dlouhodobě pobývající v Mexiku a Spojených státech amerických. V reálu projekt básníka a redaktora Milana Ohniska (1965) a básnířky a redaktorky Olgy Stehlíkové (1977). Oválská je podepsána pod sbírkami To je mezipanelární jizva, lásko (2024) a Za lyrický subjekt (2018). Podle mínění svých autorů „… navzdory své nehmotné podstatě je velmi zemitá a živelná. Hravé verše se díky potměšilé autorské hře hroutí samy do sebe a v absurdních pointách i naivních rýmech probublává svrchovaná trapnost“.
18.00 – Kuba
Carlos A. Aguilera: Kubánská maodemokracie a žlutobřichý vrabec z Havany
Carlos A. Aguilera se narodil v roce 1970 v Havaně. S matkou bydleli ve čtvrti El Cerro poblíž centra. Jako dítě Carlos nijak zvlášť nevyčníval, jeho rodina se svými společenskými a politickými postoji nelišila od většiny kubánské populace. Chodil do Pionýra a jeho matka pracovala jako účetní. V sedmdesátých letech jejich život významně určovaly nejen finanční nouze, ale i neustálé výpadky elektřiny. To jsou hlavní věci, které se Carlosovi vybaví při vzpomínce na toto období, jež bylo velmi obtížné téměř pro všechny Kubánce. Nedostatek základních věcí nebyl v této době ničím výjimečným. Už v útlém dětství začal pronikat do světa literatury a rozhodl se, že bude spisovatelem. S několika přáteli založil literární skupinu, která se později stala jedním z nejvýznamnějších hlasů současné kubánské literatury – Grupo Diáspora(s). Vydal řadu knih, které se setkaly s nemalým ohlasem. V roce 2001 mu německý PEN klub nabídl stipendium. Výjezd mu kubánské úřady umožnily až pod mediálním nátlakem nejen ze strany německého PEN klubu, ale i starostky města Bonn, kde měl během stipendia pobývat. Na Kubu už se nevrátil. Po úspěchu svých děl získal další stipendia v Německu, Rakousku, a nakonec v České republice, kde nyní žije se svou českou manželkou. Nadále se věnuje psaní, jeho knihy se překládají do mnoha jazyků. Angažuje se také v projektu InCubadora, který podporuje síť nezávislých knihoven na Kubě.
___________________________________________________
18. 07. pátek / Friday
18.00 – Česko
Ondřej Macl & Anna Luňáková: Jen ztratíme jména a svorně skočíme do tmy
Macl: narozen 1989 v Hradci Králové, vystudoval srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově, autorské herectví na DAMU a sociální práci a novinařinu na Masarykově univerzitě v Brně. Spisovatel, performer, sociální pracovník, editor Revue Prostor a příležitostný překladatel (Roland Barthes, Oscar Wilde…). Autor knižní koláže Miluji svou babičku víc než mladé dívky (2017), sbírky K čemu jste na světě (2018), novely Výprava na ohňostroj (2019) nebo politické satiry Baban Rejdiš: Legenda o Bocianovi (2021). V tuto chvíli připravuje k vydání sbírku Hrajte ještě dál a dizertační práci České moře. Více na www.ondrejmacl.cz.
Luňáková: narozena 1993 v Jičíně, vystudovala filozofii a romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a autorské herectví na DAMU. Spisovatelka, překladatelka, divadelní umělkyně, redaktorka Revue Prostor a předsedkyně Asociace spisovatelů. Vydala novelu Tři! (2020) sbírku Jen ztratím jméno (2020) a knihu pro děti a mládež Atlas babiček (2022). Přeložila například Dopis pro D. André Gorze nebo iniciovala vznik básnické antologie Pandezie (2021). Nyní připravuje k vydání sbírku Město kovu a dizertační práci Jedna kaple, jeden básník: příběh exulanta Jiřího Volfa.
18.00 – Irák
Hassan Blasim: Černý humor iráckých válek
Hassan Blasim (*1973) je filmový režisér a spisovatel iráckého původu. Píše arabsky a je občanem Finska. Blasim opustil Irák v roce 2000, aby unikl pronásledování za své filmy, mimo jiné kvůli filmu Zraněná kamera, natočeném v kurdské oblasti v severním Iráku a pojednávajícím o nucené migraci Kurdů za režimu Saddáma Husajna. Po čtyřech letech cestování po Evropě se v roce 2004 usadil ve Finsku, kde mu byl udělen azyl. Natočil čtyři krátké filmy pro finskou rozhlasovou společnost Yle. Jeho sbírka povídek Šílenec z náměstí svobody (The Madman of Freedom Square) se v roce 2010 dostala do užšího výběru ceny Independent Foreign Fiction Prize. Kniha povídek Irácký Kristus (The Iraqi Christ) vyšla anglicky v roce 2013 a rok poté za ni Hassan Blasim obdržel jako první arabský spisovatel ocenění Independent Foreign Fiction Prize. V roce 2014 vydalo nakladatelství Penguin US výbor z jeho povídek pod názvem Výstava mrtvol (The Corpse Exhibition). Sbírka získala řadu ocenění, například se s dalšími třemi knihami dělila o vítězství v soutěži English PEN‘s Writers in Translation Programme Awards.
___________________________________________________
19. 07. sobota / Saturday
18.00 – Česko
Emma Kausc: Nic zvláštního
Spisovatelka, narozena v Praze. Vystudovala současnou kulturu, literaturu a kritickou teorii na King’s College v Londýně. Autorka básnické sbírky Cykly (2017) a románu Narušení děje (2024). Ohledně motivu „mizení“, který je pro její prózu klíčový, přemýšlí v rozhovoru s Michaelou Dermauw takto: „Myslím, že se jedná o zkušenost, která je vlastní všem a všemu. Ať už nám ze života zmizí člověk, vztahy tak, jak jsme je znali, nebo třeba sny v podobě, kterou jsme v sobě dlouho živili a v jakou jsme doufali, tak se nejedná o nic zvláštního. Může ale zmizet i víra, pochyby nebo strach.“
18.00 – Peru
Santiago Roncagliolo: Paměti peruánského milence
Santiago Rafael Roncagliolo Lohmann (*1975 v Limě) je peruánský spisovatel, scenárista, překladatel a novinář. V roce 2010 byl britským časopisem Granta vybrán jako jeden z 22 nejlepších španělských spisovatelů do 35 let. Napsal pět románů o strachu. Je také autorem trilogie non-fiction knih o Latinské Americe ve dvacátém století. Část dětství strávil v Mexiku, kam byla jeho rodina vyhnána. Právě v mexickém exilu se Roncagliolo potýkal se strachem, který je průvodním tématem všech jeho románů. Tuto zkušenost zpracoval v oceňovaném románu Rudý duben (2007, Abril rojo), který byl přeložen do více než dvaceti jazyků. Uruguayský milenec (2013, El amante uruguayo: una historia real) je příběh spisovatele Enriqueho Amorima: milionáře, ale komunisty, homosexuála, ale ženatého, Uruguayce, ale Argentince, fascinujícího podvodníka, který sdílel tajemství s nejlepšími umělci 20. století: Pablem Nerudou, Charlesem Chaplinem nebo Pablem Picassem. Byl zamilovaný do Federica Garcíi Lorcy, a dokonce prý pochoval jeho ostatky. Uruguayský milenec spolu s knihami Čtvrtý meč (2000, La Cuarta Espada) a Paměti jedné dámy (2009, Memorias de una dama) tvoří trilogii skutečných příběhů z dvacátého století v Latinské Americe. Roncagliolo je i scenárista, investigativní novinář a politický poradce. Spolupracoval se španělskými novinami El País a několika latinskoamerickými periodiky. Přeložil díla řady autorů, například Jeana Geneta, Joyce Carol Oates nebo Andrého Gidea. Jeho román Stud (2005, Pudor) byl zfilmován.
___________________________________________________
20. 07. neděle / Sunday
18.00 – Česko
Karel Steigerwald: Století & komedie
Narozen 1945 ve Vacíkově. Dramatik, filmový a televizní scenárista, autor rozhlasových her, novinář. Vystudoval dramaturgii na FAMU, následně byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov a Krátkém filmu, po roce 1989 politický komentátor mimo jiné v Lidových novinách a MF Dnes. Autor řady her, například Horáková x Gottwald (2006), Políbila Dubčeka (2008), Má vzdálená vlast (2012), Cena facky (2014) a Liduschka (Baarová) (2019). Některé vyšly v knižních souborech Čas utopie. Tři grotesky ze špatné doby (2012) a Devět komedií z konce století (2005).
18.00 – Sýrie
Raafat Hekmat: Syrské muzeum sutin a loveckých trofejí
Raafat Hekmat (*1989) je syrský básník a povídkář. V roce 2020 získal za sbírku povídek Jako bych snil arabskou kulturní cenu Sharjah. Jeho nejnovější knihu Deset minut pozdě na svět (2023) vydalo nakladatelství Dar Al Nahda Al Arabia. Hekmatovy texty jsou zastoupeny ve třech antologiích: Muzeum sutin – Strach a izolace, souboru básní vydaného nakladatelstvím Dar Ninawa Damascus v roce 2019, Svědci z jeho obyvatel: Příběhy pandemie, která vyšla roku 2020 v nakladatelství Dar Al'an Jordan, a Dekameron – Vyprávíme pro přežití, publikované tamtéž rovněž v roce 2020. O dva roky později vyšla v Egyptě jeho kniha Ze strachu z lovce. Raafat Hekmat pravidelně přispívá na libanonský web Daraj, kam pod pseudonymem píše o syrských otázkách. V září 2023 přicestoval do Stockholmu, kde je rezidentem ICORN na období 2023–2025.
___________________________________________________
3/3 programu tady. Celý program festivalu se všemi městy najdete na: https://www.autorskecteni.cz/