Festival Luft
Mezi daty 26. srpna - 4. září proběhne již třetí ročník audiovizuálního festivalu LUFT, který vzniká díky spolupráci spolku Provoz a Fakulty umění Ostravské univerzity.
K zahajovací vernisáži festivalu dojde v pátek 26. srpna od 18.00. Instalace v Galerii Provoz budou dále k vidění každý den od 27. srpna do 4. září od 16.00 do půlnoci.
Oficiální událost festivalu na Facebooku
Letošní LUFT je zaštítěn jednotícím tématem experimentu na poli zvukových a vizuálních médií. Na festivalu tak budou prezentovat své práce a projekty takoví autoři, kteří se pohybují na hraně žánrů, médií a technologií. Budova Provozu tak zase jednou ožije hudebně experimentálními projekty, projekcemi, videoartem a dalšími intervencemi.
Výtvarnou část festivalu, multižánrovou výstavu Karolíny Matuškové a Lenky Glisníkové fotografického dua jak z Fakulty umění OU, tak z pražské UMPRUM, do svých prostor pojme Galerie Provoz. Pod hlavičkou Videogalerie Provoz bude své animace a objekty prezentovat umělkyně a ilustrátorka Lívie Škutová. Dále se publiku představí také ostravský básník Martin Šenkypl, pro potřeby festivalu netradičně pomocí autorského videa. V neposlední řadě budou v průběhu festivalu k vidění také animace, videa a videomappingy vybraných studentů Fakulty umění Ostravské univerzity.
V zahajovací den festivalu, tedy v pátek 26. srpna proběhne také zvukově obrazová performance Martina Režného a Jiřího Volejníka (Säkkikangas + VJ JV), dvou stálic místního audiovizuálního experimentu. Na ně navážou polští hudebníci Justyna Banaszczyk (FOQL) a Darek Pietraszewski (VJ Copy Corpo), kteří ve svých vystoupeních pracují také s médiem analogového videoartu.
V průběhu festivalu, ve středu 31. srpna, pak program zahájí interpretace grafických partitur Milana Adamčiaka v podání šesti místních i přespolních autorů, kterými jsou: Jakub Černý, Jan Macháček, Štěpán Kopečný, Tomáš Knoflíček, Hubert Šíma a Štěpán Hruška. Na to naváže dvojice Adam Kořistka s Renatou Václavíkovou a večer zakončí multikanálová intervence Petra Vrby a Martina Nábělka (BOYSE).
Festival Luft byl financován za podpory Statutárního města Ostravy a Ministerstva kultury ČR.
Vystavující
Karolína Matušková a Lenka Glisníková
Glisníková s Matuškovou se setkaly během studií v ateliéru Tvůrčí fotografie pod vedením Michala Kalhouse na Fakultě umění v Ostravě, a dále absolvovaly magisterské studium na UMPRUM pod vedením Alexandry Vajd a Martina Kohouta. Od roku 2017 vystupují jako fotografické duo pod pseudonymem Shotby.us, které získalo v roce 2021 ocenění Czech Grand Design. Obě autorky vychází ze své zkušenosti s fotografií, přičemž se neomezují pouze na toto médium. Pro jejich tvorbu je dále příznačná fotomontáž, tvorba videí a site specific instalací. Karolína Matušková už dříve pracovala např. s videozáznamy, jehož aktéry byla speciálně cvičená zvířata z filmového průmyslu, které zaznamenala v jejich běžném, “civilním” životě bez scénáře. S obrazem pracuje jako s důvěrnou informací, posouvá jeho významy a dále je přenáší do fyzického světa v podobě video instalací, skrze něž vystupují na povrch témata spojená s přírodou a zvířaty. Lenka Glisníková využívá velkoformátového tisku a experimentuje s materiálem, na který obraz přenáší. Ve svých instalacích zpochybňuje důsledky současných společensko kulturních změn, k nimž dochází v důsledku neregulovaného technologického pokroku. Výstava, kterou toto duo připravuje pro festival LUFT, bude fúzí obou autorských přístupů, které se budou tematicky věnovat prolínání přírody a technologie.
Lívie Škutová – Večervíček
Výstava Lívie Škutové s poeticky bizarním názvem „Večervíček“ obsahuje tři krátké animace a jeden objekt. Lívie Škutová ve svých pracích často používá narativní postupy, kdy tak trochu nejednoznačným, nesnadno srozumitelným způsobem vypráví svým divákům jednoduché příběhy romantického charakteru. Jejími hrdiny bývají různí vyděděnci, lidé nebo jiní tvorové na okraji zájmu i společnosti, kteří po vzoru hrdinských eposů prožívají své tragédie, vzdory a někdy i malá vítězství. Tato tvorba je specifická jak specifickou poetikou, ve které se prožívá normálnost skrze odchylky a mutace, tak výraznou vizualitou založenou na zručné kresbě, a v neposlední řadě důrazem na důležitá témata dneška, jako je ekologie, péče a pozice jednotlivce v soukolí společnosti. Tato témata však Lívie Škutová nepodává okatě, důrazně a nekompromisně, nýbrž s dojímavou lehkostí sobě vlastní, kdy skrze absurdní a obskurní situace na tyto fenomény jemně upozorňuje.
Martin Šenkypl - Konec dětství
Martin Šenkypl je známý především jako ostravský básník, jeho tvůrčí aktivity jsou ale rozmanitější, tvoří například také koláže a nově, pro LUFT, je také autorem videoartovým a snad i trochu performerem. V rámci tzv. inzitního křídla Galerie Provoz, které prezentuje autory, jež neprošli vzděláním zaměřeným na výtvarné umění, představí na LUFTu Martin Šenkypl video instalaci s názvem Konec dětství. V kontemplativním „domácím“ videu zazní také autorský text nahraný tzv. na první dobrou, bez větší předchozí přípravy. Vzniká tak jakási spontánní videoesej uvažující nad niternými tématy, kterými se Martin dlouhodobě zabývá, jako jsou nostalgie, rekapitulace, bilancování a podobně.
Dalším dílem, které bude Martin Šenkypl na LUFTu prezentovat, bude jakási experimentální forma autorského čtení, kdy bude skrze vysílačky – chůvičky do Provozu vysílat text, který bude ve stejnou chvíli číst na neznámém místě. Obsah čtení je zatím neznámý, tematicky se Martin zabývá výše zmíněnými osobními tématy, ale jednoznačnou podobu jakéhokoli textu je od něj nemožné dopředu vyzvědět, na svých dílech totiž kontinuálně pracuje a v tomto pro něj není překážkou ani zdánlivě hotová, tiskem ve sbírce ukončená báseň.
Jak sám totiž říká: „Pojem definitivní mě děsí. Texty by se měly vyvíjet v čase a kontextu.“
Vladislav Hroš a Šimon Szabo - 38°47′22″ N,15°12′47″ E
Společná multimediální instalace současných vizuálních umělců Šimona Szaba a Vlada Hroše spočívá převážně v propojení již ověřených technik. Szabo se již od dob svého studia soustředí převážně na jeho sochařskou tvorbu. Hroš naopak z onoho známého, hmatatelného vychází a jeho tvorbu prezentuje formou 3D projekcí, kterou prezentuje pomocí techniky video mappingu. Vznik této sochařské instalace a zapojení do interiéru kulturního prostoru Provoz vnímají oba autoři jako zrod něčeho nového a jedinečného. Oba autoři jsou stále v pohybu podobně jako sopečné magma a pevná zeď znázorňuje důležitost aktuálních témat. Tvorba společných instalací v nich vytváří nekonečnou energii. Szabo i Hroš se zde také důkladně pozastavují nad myšlenkami na jednotlivé komunitní světy, potřebu spolupráce a vzájemné podpory. Společně si také uvědomují problémy současnosti a jejich možné následky nebo naopak brzké ukončení veškerých konfliktů. Celé dílo tedy ztratí smysl bez zapojení komunity a pochopení spolupráce, podobně jako chybějící spolupráce v komunitě zamezí následnému vzniku díla.
text: Dominika Bernatková
Dalšími vystavujícími budou například Martina Strakošová, Dominika Goralská, Marek Gecik, Patrik Bałon a další.
Doprovodný program
PÁTEK 26. srpna
20.00-21.00
FOQL & VJ Copy Corpo
FOQL + VJ Copy Corpo je improvizované AV duo Justyny Banaszczyk a Darka Pietraszewského, které vzniklo synergickým spojením zvuku a obrazu - obojího analogového původu. Rytmická elektronika, terénní nahrávky a pásková hudba - to vše je zakódováno v organických tónech, přetéká sytými vizuály a zkoumá dimenze analogového glitche a psychedelie.
21.00-22.00
Säkkikangas + VJ JV
Necelý rok působící improvizační dvojice Režný a Volejník je osobitou audiovizuální podívanou pocházející z Ostravy. Mnohaleté zkušenosti s noisovou scénou se podepsaly na přístupu obou autorů, kteří s tímto projektem vystupovali již na řadě festivalů v ČR i v zahraničí. Ambientní plochy střídají syrové zvuky, které doprovází frenetické kmitání analogově manipulovaného obrazu. Velkorysost projektu podtrhne velkoformátová projekce na průčelí vily Provozu.
22.00 a dál
afterparty: DJ NOS
DJ NOS (_Nitrous_Oxide_Sound_) hraje živelné beaty s tagy tuning-jump, eurorave, ghetto, gabber a nesmyslně moc donk bootlegu věcí z 00s. Je součástí pražského kolektivu @whiskas_party, který pořádá večery, s nejlepšími djs současné rave/hard dance music scény. V Otvoru zahraje svůj rave set v rámci afterparty festivalu LUFT.
STŘEDA 31. srpna
V rámci doprovodného programu festivalu LUFT budou ve středu 31. srpna probíhat venkovní koncerty před barem NOX, které budou využívat vícekanálovou zvukovou instalaci a projekci na fasádu vily Provozu.
19.00-20.00
46 minut
6 hudebníků, 5 grafických partitur Milana Adamčiaka, 46 minut dlouhá nahrávka. Jakub Černý, Jan Macháček, Štěpán Kopečný, Tomáš Knoflíček, Hubert Šíma a Štěpán Hruška. Za vznikem nahrávky stojí idea zvukové koláže naslepo, bez jakéhokoliv postprodukčního zásahu, která zazní poprvé a naposled v rámci festivalu LUFT.
20.00-21.00
Adam Kořistka a Renata Václavíková
Hudební experimentátor Adam Kořistka se poprvé na ostravské scéně představil teprve před rokem, kdy použil svůj DIY kontroler, s nímž manipuloval zvuk. V současnosti Kořistka zkoumá možnosti herního enginu, skrze který generuje a komponuje zvuk i obraz. Na festivalu LUFT s ním vystoupí studentka umění Renata Václavíková, která do obrazu zapojí živou kresbu.
21.00-22.00
BOYSE
Duo multi-instrumentalisty Petra Vrby a audiovizuálního experimentátora Martina Nábělka Boyse nalezlo svůj neuralgický bod na své debutové nahrávce Kinokoragů (きのこラグー), která křísí estetiku cyberpunku jako Frankensteina, ale toho původního, žádný remake, mění se jen kulisy. Bez barvotisku a s nadhledem žité skutečnosti. Jako by to byla pocta všem těm, kteří předpovídali peklo v nejzazších rovinách představivosti, od těch, kteří již v budoucnosti žijí a ví, že skutečnost vždycky dokáže překonat uměleckou imaginaci.
S novým projektem teď objevují své “cybertopoi” skrze granulární a elektroakustickou syntézu prostorového zvuku s přesahem do neprozkoumaných vizuálních dimenzí generativní neurální sítě. Z nashromážděných dat se tato síť učí chápat a vytvářet nová místa, virtuální utopii se sobě vlastní architekturou a výtvarným výrazem, podobně jako lidstvo - pomocí nekonečné repetice pokusů a omylů. Výsledný matematický model vzdáleně připomíná strukturu lidského mozku. Je složený z nespočtu vzájemně propojených neuronových spojení, interaktivně reagujících na sonický stimul, stejně neopakovatelný jako je intimní vhled do snového světa stroje, odehrávajícího se napříč miliardami tranzistorů.