MAČ
Literární festival Měsíc autorského čtení vznikl v roce 2000 v Brně a v průběhu času se rozšířil i do dalších měst. V roce 2025 probíhá v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově, Bratislavě a Lvově. MAČ zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna z nich, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem. Tento rok je téma EXIL a vystupující budou z Afganistánu, Albánie, Angoly, Ázerbájdžánu, Bangladéše, Barmy, Běloruska, Číný, Egypta, Haiti, Hongkongu, Iráku, Íránu, Komorských ostrovů, Kuby, Kurdistánu, Mauretánie, Palestiny, Peru, Pobřeží slonoviny, Slovenska, Sýrie, Toga, Ujgurska, Uzbekistánu a Venezuely. MAČ každoročně zahajuje 1. července v Brně a pak se po jedenatřicet dní nepřetržitě stěhuje z jednoho pořadatelského města do druhého. Hlavní program denně nabízí dvě autorská čtení: čestného hosta a zástupce domácí linie.
___________________________________________________
21. 07. pondělí / Monday
18.00 – Česko
Pavel Klusák: Všechno viděl!
Narozen 1969 v Praze. Všestranný hudební publicista, dramaturg, scenárista. Spolupracuje s novinami a časopisy, rozhlasem a televizí, s mezinárodními filmovými festivaly v Karlových Varech a Jihlavě. Vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Autor několika populárních knižních publikací, například Gott. Československý příběh (2021) a Suchý a Šlitr: Semafor 1959–1969 (2024). O posledně jmenovaném titulu Jan Kolář v Divadelních novinách napsal: „Pavel Klusák je ročník 1969 a v Semaforu S + Š nic neviděl. Podařilo se mu ale něco nečekaného: Při četbě jeho knihy máte neodbytný dojem, že všechny inscenace S + Š viděl…“
18.00 – Palestina
Mazen Maarouf: Vtipy pro ozbrojence pod dozorem kamer
Mazen Maarouf (*1978) je palestinsko-islandský spisovatel, básník, překladatel a novinář. Narodil se v Bejrútu a v současnosti pobývá v Reykjavíku a Bejrútu. Než se roku 2001 začal naplno věnovat literární a novinářské činnosti, několik let pracoval jako učitel chemie a fyziky. Debutoval jako básník: v roce 2001 vydal sbírku Náš smutek se podobá chlebu (Ka'ana haznana khubz, كأن حزننا خبز). V roce 2011 následovala druhá, Kamera nezachytává ptáky (Alkamira la taltaqit aleasafir, الكاميرا لا تلتقط العصافير), a rok poté třetí, Anděl na prádelní šňůře (2012, Mulak ealaa habl ghasil, ملاك على حبل غسيل). Řada jeho básní byla přeložena, například do angličtiny, španělštiny, italštiny, islandštiny, norštiny, maltštiny, urdštiny a čínštiny. Maarouf píše také uměleckou kritiku, recenze a posudky do arabských novin a časopisů. Překládá básně, romány a povídky z islandštiny do arabštiny. V roce 2015 získal v Itálii cenu LiteratureLana za poezii a o rok později cenu Al-Multaqa za sbírku povídek Vtipy pro ozbrojence (2015, Nikat lilmusalahin, نكات للمسلحين). Ta se dostala také do užšího výběru Man Bookerovy ceny 2019, Edinburgh Booker Festival Award a ceny Saif Ghobash Banipal.
___________________________________________________
22. 07. úterý / Tuesday
18.00 – Ujgursko
Abidä Abbas Nesrin: Napsala jsem tisíc veršů a čekala na jeden zázrak
Abidä Abbas Nesrin je ujgurská básnířka, žijící od roku 2017 v Istanbulu. Je jednou z nejznámějších ujgurských exilových básnířek a pracuje jako učitelka mateřského jazyka. Pochází z Wätänu, tedy Vlasti, Východního Turkestánu, jak Ujgurové často nazývají svoji domovinu, spíš než by přijali čínský název Sin-ťiang. Její sbírku Turna vydalo v roce 2020 istanbulské nakladatelství Erguvan.
18.00 – Česko
Jan Němec & Jana Šrámková: Dva v jednom bytě
Ona, narozena 1982 ve Vysokém Mýtě, absolventka teologie a tvůrčího psaní, píše prózu, knížky pro děti, scénáře ke komiksu i animovanému filmu. On, narozen 1981 v Brně, absolvent religionistiky a sociologie, píše poezii, povídky, romány, šéfredaktor literárního časopisu Host. Autorsky se potkali v prozaickém Bytě (2025), o němž říkají: „Chtěli jsme napsat knížku spolu. Protože to už dlouho nikdo neudělal. Abychom zjistili, jaké to je, když odlišné perspektivy postav nesimuluje jeden autor. A taky jsme chtěli dát čtenáři možnost číst román ze dvou stran, a tak rozhodnout, jak začne a jak skončí.“
___________________________________________________
23. 07. středa / Wednesday
18.00 – Česko
Karel Škrabal: Hlouček proti davu
Narozen 1969 v Jihlavě. Nedostudoval na vysokých školách v Brně ani techniku, ani sociologii. Žije v Praze. Přes třicet let pracuje jako novinář v tisku a televizi (aktuálně v deníku Právo). Vydal osm básnických sbírek, naposledy výbor Jedu (2024). Od roku 1994 člen radikálního uskupení Vítrholc, od roku 2014 provozuje web Nedělní chvilka poezie.cz. „Osobně bych chtěl stát na straně barikády, která bude bojovat za svobodu, toleranci, rovnoprávnost, spravedlnost a proti násilí,“ řekl. „Budu na straně lidských práv a občanských svobod. Jsem a do smrti budu občanská společnost, i když ji bude tvořit jen malý hlouček stojící proti davu.“
18.00 – Togo
Sami Tchak & Annie Ferret: Zneuctít slavné mýty a prokouknout Togo i Francii
Sami Tchak (vlastním jménem Sadamba Tcha-Koura, narozen 1960 v Bowoundě) je tožský spisovatel. Po absolutoriu filosofie na univerzitě v Lomé v roce 1983 učil na střední škole. V roce 1986 přijel do Francie studovat sociologii. Doktorát získal na Sorbonně v roce 1993. Na základě výzkumu na Kubě v roce 1996 sepsal esej Prostituce na Kubě. Komunismus, lsti a triky. Jeho literární tvorbu výrazně ovlivnila mexická a kolumbijská kultura. Počínaje románem Hermina z roku 2003 se všechna jeho díla odehrávají v imaginárním prostředí Latinské Ameriky, které se ve skutečnosti podobá spíše Africe. Kromě povídek a článků, které se objevily v několika časopisech a revuích, publikoval šest románů a čtyři eseje. V roce 2004 získal Sami Tchak Velkou cenu černé africké literatury za celoživotní dílo. V roce 2025 vyšel román-esej Zneuctít Anandu (Profaner Ananda), který napsal s Annie Ferret.
Annie Ferret je spisovatelka a profesionální modelka. Žije v rodné dělnické čtvrti na okraji Paříže. Ve svých textech se zabývá jednak uměním a pozorováním, ale také pamětí a procesem jejího přenášení z generace na generaci v nevyřčeném i ve stínech, které v těle zanechává. Stále je silně svázána se západní Afrikou, zejména s Togem a Mali, kam pravidelně jezdí a kam zasazuje některé své příběhy. Vydává knihy povídek, novely a zatím jí vyšly dva romány: Hyeny (Les Hyènes, Grasset, 2021) a Malý wonder (Un Petit wonder, éditions Project’îles, 2024).
___________________________________________________
24. 07. čtvrtek / Thursday
18.00 – Česko
Dominik Bárt: Ten druhý, nebo druhá ve mně
Narozen 1998 v Ostravě, žije v Brně. Zde na FF MUNI absolvoval bohemistiku, pokračuje v intermediálních studiích. Vede edici Mlat vydávající debuty mladého básnictva, s Filipem Klegou organizuje platformu autorských čtení pro mladé básnictvo Omlatina. Je součástí básnických intermediálních projektů Diskotéka avantgard a Divné siluety. Překládá mladou polskou poezii. Nyní mu vychází básnická kniha kombinující češtinu s polštinou Díky dvěma jazykům se neztratíme v překladu / Dzięki dwóm językom nie zgubimy się w tłumaczeniu a v přepracovaném vydání jeho debut Spodoby (1. vyd. 2021).
IG: @dominik.bart
18.00 – Pobřeží slonoviny
Véronique Tadjo: Mnohohlasá frankofonní Afrika od Paříže po Johannesburg
Véronique Tadjo (*1955) je spisovatelka, básnířka, prozaička a výtvarnice z Pobřeží slonoviny. Žila a působila v mnoha zemích afrického kontinentu a diaspory, cítí se být Panafričankou. To se odráží i v jejím díle. V roce 1984 vydala první básnickou knihu Latérite / Rudá země, za kterou získala literární cenu Agence de Coopération Culturelle et Technique. V roce 1992 bylo její dílo zahrnuto do antologie Daughters of Africa. V roce 1998 se zúčastnila projektu Rwanda: Ecrire par devoir de mémoire (Rwanda: Psaní pro paměť) se skupinou afrických spisovatelů, kteří cestovali do Rwandy, aby podali svědectví o tamní genocidě a jejích následcích. Kniha L'Ombre d'Imana (2000) se zrodila právě ze zkušeností ve Rwandě. V posledních letech vedla dílny tvůrčího psaní a ilustrování dětských knih v Mali, Beninu, Čadu, Burundi, na Haiti, Mauriciu, ve Francouzské Guyaně, Rwandě, Spojených státech a v Jihoafrické republice. V roce 2006 se zúčastnila podzimního pobytu v rámci International Writing Programu na University of Iowa. Tadjo žila v Paříži, Lagosu, Ciudad de México, Nairobi a Londýně. Po roce 2007 působila v Johannesburgu na Univerzitě Witwatersrand.
___________________________________________________
25. 07. pátek / Friday
18.00 – Česko
Anna Fodorová: Traumata a vzpomínky
Narozena 1946 v Bělehradě, vyrostla v Praze, od roku 1968 žije v Londýně. Její matkou byla spisovatelka Lenka Reinerová (1916–2008). Vystudovala film na londýnské Royal College of Art, od roku 2000 pracuje jako psychoterapeutka. V roce 2015 vydala anglicky psaný román První terapie (česky 2019). V češtině jí dále vyšly memoárově laděné tituly Lenka (2020) a Vlastní krev (2025). Ten nejnovější nakladatel anotuje jako „psychologický thriller o rodinných traumatech a potlačených vzpomínkách“, který „se odehrává mezi Londýnem a Prahou během pádu komunistického bloku“.
18.00 – Ázerbájdžán
Gunel Mövlud: Vůně čajové růže a kulka rychlejší než útěk
Gunel Mövlud (*1981) je novinářka, básnířka a překladatelka z Ázerbájdžánu. Po vypuknutí války s Arménií musela coby dvanáctiletá uprchnout z rodného města v Náhorním Karabachu a ve své literární tvorbě i v žurnalistice se často věnuje otázkám míru a lidských práv v Ázerbájdžánu. Absolvovala Ázerbájdžánskou státní univerzitu kultury a umění, od roku 2004 působí jako umělecká kritička. V roce 2012 začala coby nezávislá novinářka přispívat do Azadliq, ázerbájdžánské sekce rádia Svobodná Evropa, a v roce 2013 nastoupila jako redaktorka a scénáristka do nezávislé Meydan TV, kterou založili ázerbájdžánští novináři v exilu. Zaměřuje se především na témata demokracie, lidských práv, rovnosti pohlaví, práv menšin, mírových operací a humanitárních hodnot. Publikovala knihy Tma a my (2004), 5 XL (2011) či Reakce na pozdní odpoledne (2013) a její díla byla přeložena do angličtiny a norštiny. Překládá z ruštiny do ázerbájdžánštiny. V říjnu 2016 nastoupila rezidenční pobyt ICORN v norském Levangeru, do té doby žila v exilu v Německu a Gruzii.
___________________________________________________
26. 07. sobota / Saturday
18.00 – Česko
Vladimír Morávek: Šikovný ve snech
Narozen 1965 v Moravském Krumlově. Vystudoval režii na JAMU v Brně. Divadelní, filmový a televizní režisér a scenárista, dlouhodobě spjatý především s královéhradeckým Klicperovým divadlem a brněnským divadlem Husa na provázku. S Petrem Léblem a J. A. Pitínským nejdůležitější osobnost českého divadla po roce 1989. Monografickou poklonu mu vysekla Lucie Němečková s kolektivem v titulu Vladimír Morávek. U nás nudou neumřete (2004). Proslavily ho rovněž filmy Nuda v Brně (2003) a Bandité pro baladu (2022). Prozaickou prvotinu Maminka pokřtí na letošním MAČi. V rozhovoru s Naděždou Hávovou pro Český rozhlas řekl: „Já vlastně nejsem úplně geneticky vygenerovaný pro profesi režiséra. Protože jsem šikovný ve snech a nešikovný v realitě.“
18.00 – Komorské ostrovy
Touhfat Mouhtare: Duše zavěšené mezi časem a světy
Touhfat Mouhtare (*1986) je prozaička a básnířka z Komorských ostrovů a po Coralii Frei teprve druhá publikující komorská autorka. Její mateřská řeč je komorština. Žila v několika afrických zemích, ve Francii vystudovala anglofonní jazyk a kulturu a komunikační studia. V roce 2011 jí vyšla sbírka novel Zavěšené duše (Âmes suspendues). První román, Syrová zeleň (Vert cru), vydala roku 2018. Zatím poslední román Oheň okolností (Le feu du milieu) o zážitcích a láskách dvou protagonistek, které se osvobodí z původního prostředí a vydají se napříč prostorem i časem, vyšel v roce 2022. Její literární tvorba se soustředí na mytologii, bolestný přenos paměti mezi generacemi, odhodlání vystoupit z mlčení, psychologii, spiritualitu a humanismus. Od roku 2022 žije v Paříži.
___________________________________________________
27. 07. neděle / Sunday
18.00 – Česko
Jonáš Zbořil: Nasměrovat na cestu!
Narozen 1988 v Praze. Vystudoval češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Básník, prozaik, publicista. Pracoval jako moderátor na Rádiu Wave, od roku 2020 redaktor serveru Seznam zprávy. Autor básnických sbírek Podolí (2013) a Nová divočina (2020) a prózy Flora (2024). O poslední jmenované knize Johana Horálková na serveru iLiteratura napsala: „Zbořilova novela je totiž hlavně o lásce, která umí překračovat hranice ošklivosti a traumatu a nasměrovat člověka na správnou, jakkoli nesnadnou cestu.“
18.00 – Egypt
Mohsen Mohamed: Kdo pomůže, když se nikdo neozve?
Mohsen Mohamed (*1994) je egyptský básník. Jeho sbírka Nikdo to nezvedá (د يب رقم ش مف), vydaná v roce 2020 nakladatelstvím Dar El Meraya, získala první cenu za poezii v národním jazyce na Mezinárodním knižním veletrhu v Káhiře a také kulturní cenu Sawiris. V roce 2014 byl při nepokojích po studentské demonstraci (které se neúčastnil) zajat během hromadného zatýkání v univerzitním kampusu, když přispěchal na pomoc mladé ženě. Byl odsouzen k pěti letům tvrdého vězení, a právě tam napsal sbírku Nikdo to nezvedá, za kterou obdržel dvě nejprestižnější egyptské literární ceny. Jeho básně vyprávějí o vykloubení a zlomeném srdci, o nalezeném i nově vytvořeném společenství, o holých obrysech lidství, jak se odhalují tváří v tvář utrpení.
___________________________________________________
28. 07. pondělí / Monday
18.00 – Albánie
Gazmend Kapllani: Jednou emigrant, provždy emigrant
Gazmend Kapllani (*1967) je spisovatel a novinář albánského původu. Žije ve Spojených státech. Narodil v Lushnjë v Albánii. Rodina byla komunistickým režimem Envera Hohxy vyhnána ze země. V roce 1991 Kapllani vedl politické shromáždění v Lushnjë, poté se musel skrývat před tajnou policií, a nakonec utekl do Řecka. Usadil se v Athénách, kde vystudoval filosofii a získal doktorát z politologie a historie. V roce 2015, po čtyřiadvaceti letech strávených v Řecku, Kapllani oznámil, že se rozhodl natrvalo opustit zemi; jako důvod uvedl systematickou perzekuci ze strany policie, vyhrůžky neofašistických skupin a zamítnutí žádosti o řecké občanství. Poté se usadil v USA, vyučoval na Emerson College v Bostonu a nyní působí na DePaul University v Chicagu. V roce 2006 vydal volně autobiografický román A Short Border Handbook. Tento bestseller byl přeložen do řečtiny, albánštiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny. Francouzský překlad jeho dalšího románu La dernière page (Poslední stránka), příběhu albánského spisovatele žijícího v Řecku, který se vrací vypátrat fakta o otcově životě, vyšel v roce 2015 a získal literární cenu Salon du livre des Balkans. Federalist napsal o jeho anglickém románu My Name Is Europe (Jmenuji se Evropa) z roku 2017, že „prosazuje výzvu pro sjednocenou Evropu“.
18.00 – Slovensko
Ivana Gibová: Nepřetržitá, brilantní a vtahující řeč
Narozena 1985 v Prešově. Vystudovala slovenský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Prešovské univerzity. Píše povídky, novely, romány. Do češtiny byly přeloženy její prózy Barbora, buch & katarze (2018), Eklektik Bastard (2022) a Babička (2025). V poslední knize mají hlavní part „despotická babička, submisivní matka, otec alkoholik, bratr s lehkou mozkovou dysfunkcí a vzdorovitá vnučka Magda“. Podle nakladatele jde o „nepřetržitý, brilantní a vtahující hyperbolický proud řeči o Magdině životě, její rodině, spolužácích ze školy i přátelích v prostředí maloměstského sídliště“.
___________________________________________________
29. 07. úterý / Tuesday
18.00 – Česko
Eli Beneš: Napsat existenciální román
Narozen 1976 v Praze. Novinář a spisovatel. Vystudoval anglistiku a amerikanistiku a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd tamtéž. Pracuje pro Seznam.cz. V roce 2023 vydal svůj první román Nepatrná ztráta osamělosti, který byl oceněn jako Debut roku v soutěži Magnesia Litera. „Neměl jsem ambici popsat holocaust, ale napsat existenciální román. Byla to fuška,“ řekl v rozhovoru s Markétou Kaňkovou.
18.00 – Bělorusko
Hanna Jankuta: Zachytit ducha času a neztratit se ve světě
Hanna Yankuta (*1984) je běloruská spisovatelka, překladatelka a literární vědkyně. Je autorkou básnického projektu Geologie/Ústava (2022), pěti dětských knih, včetně série o kocouru Šprotovi, a románu Marta a její sen o sněhu. Napsala řadu článků a esejů o literatuře a feminismu. Překládá z angličtiny a polštiny; do běloruštiny přeložila J. Austenovou, K. Ishigura, S. Rooney a další. Překládá pro edici poezie Básníci planety (M. Pawlikowska-Jasnorzewska, B. Leśmian, K. K. Baczyński, J. Keats, E. A. Poe a další). Je laureátkou Ceny Debut Maksima Bahdanoviče (2013). Dvakrát se zúčastnila stipendijního programu polského ministra kultury Gaude Polonia (2012, 2021)
___________________________________________________
30. 07. středa / Wednesday
18.00 – Čína
Liao Yiwu: Nepřítel Kulturní revoluce a přítel všech vrstev společnosti
Liao Yiwu (廖亦武, známý i jako Lao Wei 老威) je čínský autor, reportér, hudebník a básník narozený v roce 1958. V roce 1966 byl jeho otec během Kulturní revoluce označen za nepřítele revoluce. Liaovi rodiče požádali o rozvod, aby ochránili děti. Matka pak byla zatčena za pokus o prodej vládních přídělových lístků na černém trhu. Yiwu Liao byl coby hlasitý kritik čínské komunistické strany roku 1990 uvězněn. Po propuštění se ho rodina zřekla, otevřel si kavárnu a začal vydávat básníky z disidentských kruhů. Jeho knihy, z nichž mnohé obsahují rozhovory s obyčejnými lidmi z nižších vrstev čínské společnosti, například s lidmi zasaženými přírodními katastrofami, vyšly na Tchaj-wanu a v Hongkongu, ale v pevninské Číně jsou na indexu. Řada z nich byla přeložena, mimo jiné do španělštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny nebo češtiny. Po dlouhotrvajících perzekucích se mu podařilo vycestovat do Německa, kde žije od roku 2011.
18.00 – Česko
Lukáš Balabán: Zpověď drsná, groteskní a něžná
Narozen 1985 v Ostravě. Studoval a nedostudoval anglistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Publicista, překladatel, moderátor. Podle svých slov „zaměstnáním Okiňák, jinak youtuber, hudebník, občasný básník. Bývalý křesťan, nyní ateista, skeptik, levičák, v mnoha ohledech naivní snílek, takový ten typický pisálek, co vám bude vykládat planety, až budete rudí vzteky.“ V roce 2025 vyšla jeho první autorská próza, Román pro pitomce. Nakladatel ji charakterizuje takto: „Je to ostravsky drsná, groteskní a něžná generační zpověď.“
___________________________________________________
31. 07. čtvrtek / Thursday
18.00 – Česko
Adéla Knapová: Svědectví o zemi
Narozena 1976 ve Valašském Meziříčí. Novinářka, prozaička, dramatička. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala pod značkami Koktejl, Respekt, Reflex, aktuálně pak Právo nebo Novinky.cz. Debutovala novelou Nezvaní (2003), následovalo šest dalších prozaických titulů, naposledy Zbabělé zápisky z ukrajinské války (2023) a Krvavý kompot (2025). „Toto je syrová, osobní a naléhavá kniha, v níž spisovatelka a novinářka Adéla Knapová podává svědectví o zemi, která se odmítá vzdát, o městě, které stojí navzdory, a o lidech, kteří drží svou budoucnost ve vlastních rukou,“ anotuje nejnovější titul nakladatel.
18.00 – Bělorusko
Uladzimir Ňakljajev: Když se všechno zhroutilo, člověk se zamiloval
Uladzimir Ňakljajev (bělorusky Уладзімір Някляеў, *1946 Smarhoň) je běloruský básník a prozaik. Angažuje se také v politice, byl dokonce kandidátem v běloruských prezidentských volbách v roce 2010. Podle Amnesty International mu bylo za účast v povolebních protestech nařízeno domácí vězení. Básně začal psát rusky jako člen literárního sdružení kolem novin Známka mládí. Po návratu z Moskvy v roce 1972 píše výhradně bělorusky. Od roku 1978 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. Jeho prvním velkým dílem se stal román Muzikant, napsaný už v emigraci. Na jeho uvedení v 21. září 2003 o tomto díle prohlásil: „Chtěl jsem psát o člověku, který musel vsadit do hry vše: slávu, peníze, ženy… a najednou se všechno zhroutilo. A když se vše zhroutilo, zamiloval se. Zajímalo mě, jak se bude jeho osud s tímto novým citem odvíjet. Že je v knize přítomna i politika, je dáno tím, že politice se není možné vyhnout.“ V roce 2013 Ňaklkajev získal za román Sodovky se sirupem a bez něj literární cenu Jerzyho Giedroyce, udělovanou nezávislým běloruským spisovatelům.
___________________________________________________
O1. 08. čtvrtek / Thursday
20.30 – Česko
Literární suroviny s Petrem Hruškou a spol
Jest zapovězeno předčítat z publikovaných prací! Závěrečné matiné bez vídeňských filharmoniků. Čtení z rukopisů aneb Suroviny z kuchyní vnitřních exulantů. Představí se uprchlíci z Brna do Prahy či na Šumavu anebo emigrující z Hradce nad Moravicí či Jindřichova Hradce a Třince do Brna. A vyhnanci z Ostravska žijící v Praze, Brně, Plzni či Trutnově či migranti z Teplic nebo Olomouce pokoušející se přežít v Ostravě. Jisté je, že v Brně nemohou vystoupit brněnští a v Ostravě ostravští rodáci, případně jen se zvláštním odůvodněním (Petr Hruška). Program Surovin bude upřesněn do konce června anebo poloviny července, podle dodávek zboží. Uvádějí Filip Klega a Ivan Motýl.
___________________________________________________
Celý program festivalu se všemi městy najdete na: https://www.autorskecteni.cz/