MAČ
Literární festival Měsíc autorského čtení vznikl v roce 2000 v Brně a v průběhu času se rozšířil i do dalších měst. V roce 2025 probíhá v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově, Bratislavě a Lvově. MAČ zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna z nich, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem. Tento rok je téma EXIL a vystupující budou z Afganistánu, Albánie, Angoly, Ázerbájdžánu, Bangladéše, Barmy, Běloruska, Číný, Egypta, Haiti, Hongkongu, Iráku, Íránu, Komorských ostrovů, Kuby, Kurdistánu, Mauretánie, Palestiny, Peru, Pobřeží slonoviny, Slovenska, Sýrie, Toga, Ujgurska, Uzbekistánu a Venezuely. MAČ každoročně zahajuje 1. července v Brně a pak se po jedenatřicet dní nepřetržitě stěhuje z jednoho pořadatelského města do druhého. Hlavní program denně nabízí dvě autorská čtení: čestného hosta a zástupce domácí linie.
___________________________________________________
1. 7. úterý / Tuesday
18.00 – Česko
Ostravská sajtna: Koks, prach a oheň 10
Bočnice (hovorově též sajtna) čili okraj nákladního vozidla, přívěsu nebo valníku. Ostravský okraj republiky v nebezpečné básnické jízdě napříč generacemi. Uvádějí Filip Klega a Ivan Motýl. Mimo jiné vystoupí: Lukáš Balabán (1985), Václav Buchtelík (1990), Frede Calo (1997), Miroslav Černý (1977), Martin Dytko (1989), Yvetta Ellerová (1961), Margarita Fotopulu (1996), Theodora Glacová (1980), Michal Grac (1995), Petr Hruška (1964), Jakub Chrobák (1974), Dan Jedlička (1973), Ivana Kašpárková (1983), Lukáš Kleberc (1990), Filip Klega (1992), Pavel Kotrla (1974), Jan Krasický (1993), Milan Krupa (1967), Monika Kubicová (1990), Petr Ligocký (1990), Miroslav Miky Marusjak (1960), Elli Tiliu Motýlová (1968), Jiří Neduha (1949), André Olszowski (2007), Jakub Pergler (1999), Roman Polách (1986), Marek Pražák (1964), Viki Pražáková (2006), Josefína Ptáčková (2005), Nikola Rácová (1993), Martin Režný (1973), Beatrice Rychecká (2005), Barbora Sebera (2000), Kristýna Svidroňová (1992), Petr Szyroki (1991), Martin Šenkypl (1984), Marek Timko (1979), Erkut Tokman (1971), Adam Tomáš (1991) Michael Johan Ventura (1999), Jan Šnéberger (1985) či Geoff William (1942). I další autorstvo, co se jen na vlečku vejde... Hudební doprovod v klasické sestavě: bubny, píšťaly a smyčce.
___________________________________________________
02. 07. středa / Wednesday
18.00 – Česko
David Zábranský: Jů, život!
Narozen 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Žije v Athénách. Píše hry pro rozhlas i divadlo, podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015), je autorem devíti knih prózy, například: Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Kus umělce (2010), Edita Farkaš (2011), Martin Juhás čili Československo (2015), Za Alpami (2017), Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský (2019), Republika (2020), O jednom zachraňování života (2021) a Jů a Hele (2024).
___________________________________________________
03. 07. čtvrtek / Thursday
18.00 – Slovensko
Jana Micenková: Nikdo nic neřeší
Narozena 1980 v Košicích. Dramatička, scenáristka, režisérka, prozaička. Vystudovala slovenský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Prešovské univerzity a scenáristiku a dramaturgii na FAMU v Praze. V roce 2013 založila nezávislý divadelní soubor Nekroteatro. Je autorkou tří knížek, do češtiny byl přeložen její román Krev je jenom voda (2024). Nakladatel o něm píše: „Toto je psychologický román. Analýza rozkladu jedné dysfunkční rodiny, pokus dekódovat vznik a podstatu násilného činu. Měsíce běží. Nikdo nic neřeší. Každý má co dělat sám se sebou. Jenom se všem nějak hůř a hůř dýchá…“
18.00 – Haiti
Guy Régis Jr.: Hudba Haiti, co proměňuje bolest v literaturu
Guy Régis Jr. (*1974), narozený v Port-au-Prince na Haiti, je spisovatel a divadelní režisér. Jeho hry, romány a poezie byly přeloženy do několika jazyků. Z nedávné doby pochází román Les cinq fois où j’ai vu mon père (Pětkrát, co jsem viděl svého otce, 2020) a hra Goebbels, juif et footballeur (Goebbels, Žid a fotbalista, 2020). V roce 2001 založil společnost Nous Théâtre, která konfrontuje zažité hodnoty současného divadla, například inscenací Service Violence Série (2005), jež se stala hlasitým politickým manifestem i východiskem pro autorovu další tvorbu. Jeho díla byla uvedena ve Francii (Les Francophonies Festival v Limoges, IN na Avignonském festivalu a na řadě francouzských národních scén), na Haiti a v jiných zemích (včetně Spojených států, Kolumbie, Chile, Brazílie, Belgie, Itálie a Madagaskaru). Aktivně se podílí na rozvoji živého umění na Haiti – v současné době je uměleckým ředitelem Festivalu 4 Chemins v Port-au-Prince, přední kulturní události frankofonního Karibiku. Guy Régis Jr. byl v roce 2017 jmenován Rytířem umění a literatury.
___________________________________________________
04. 07. pátek / Friday
18.00 – Česko
Miroslav Hlaučo: Velká vyprávění minulosti
Narozen 1967 ve slovenském Bobrovci, od roku 1990 žije v Praze. Vystudoval klinickou farmacii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a režii na DAMU a filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako výzkumník v oblasti vývoje buněčných biotechnologií. Za svou románovou prvotinu Letnice (2024) získal v soutěži Magnesia Litera ceny Kniha roku a Litera za debut roku. „Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho,“ stojí v anotaci knihy.
___________________________________________________
05. 07. sobota / Saturday
18.00 – Česko
Martin Reiner: Básník a město
Narozen 1964 v Brně. Do roku 2006 Pluháček. Několik let strávil na vojenských školách, poté prošel různé profese. V letech 1992–2005 vedl nakladatelství Petrov, kde vyšlo na tři sta padesát titulů zejména původní české beletrie. Od roku 2006 vede nakladatelství Druhé město. Významný organizátor zdejšího kulturního života (slam poetry, Poezie bez hranic, Loď literátů, Neon ad.). V současnosti ředitel brněnského židovského muzea Malý Mehrin. Věnuje se publicistice, poezii, drobné próze i románu, například Lucka, Maceška a já (2009) a Básník (2014). V roce 2024 zbilancoval svůj život a své dosavadní dílo v knižním rozhovoru s Milanem Ohniskem (Reiner. Rozhovor Milana Ohniska).
18.00 – Čína
Yang Lian: Touha po svobodě v nezlomné staročínské poezii
Yang Lian (楊煉) je švýcarsko-čínský básník, narozený roku 1955 v Bernu. Vyrůstal v Pekingu. V roce 1966 do jeho života zasáhla Kulturní revoluce a v roce 1974 byl poslán na „převýchovu prací“ na venkov, kde strávil následující tři roky. Tam také začal psát poezii v tradičním čínském stylu, který Mao Ce-tungův režim zakazoval. Počátkem 80. let byl za svou poezii politicky perzekvován, ale díky přátelům se mu podařilo vyhnout se zatčení. Roku 1989 na pozvání přesídlil jako hostující vědec na Nový Zéland, odkud se angažoval v protestních akcích proti masakru na náměstí Nebeského klidu. Jeho dílo bylo zakázáno a dvě jeho knihy byly skartovány. Od té doby žije v exilu, nejprve na Novém Zélandu, poté v Británii, nyní střídavě v Londýně a Berlíně. V angličtině mu vyšlo na dvě desítky básnických sbírek a mnohé z nich byly přeloženy do celé řady jazyků.
___________________________________________________
06. 07. neděle / Sunday
18.00 – Česko
Pavel Šuhájek: Včely vyrobené z tmy
Narozen 1982, básník, editor. Publikoval časopisecky, knižně mu vyšly sbírky Ona jen korále perly a rybíz (Vetus via, 2013) a Včely vyrobené z tmy (Větrné mlýny, 2024). Spolupracoval s básníkem Jaroslavem Erikem Fričem. Věnuje se ediční činnosti, připravuje básnický výbor z pozůstalosti Václava Ryčla, uspořádal básnickou sbírku Marie Jehličkové Hořím v kameni. Jeho portrét pro Českou televizi natočil režisér Petr Stodůlka, záznamy jeho vystoupení uváděla ukrajinská televize UA:P. Pořádá komponované večery poezie a hudby. Žil v Anglii, v Ukrajině,nyní v Brně.
18.00 – Kurdistán
Meral Şimşek: Kurdské písně o skvrnách od granátového jablka
Meral Şimşek je kurdská autorka románů a poezie, žijící v Turecku. Mezi její básnické sbírky patří Mülteci Düşler (Refugee Dreams / Uprchlické sny, 2013), Ateşe Bulut Yağdıran (Clouding the Fire / Zadýmený oheň, 2015) a İncir Karası (Black Fig / Černý fík, 2017). První román Nar Lekesi (Pomegranate Stain / Skvrna od granátového jablka) jí vyšel v roce 2017. Její básně zvítězily v turecké ceně za poezii Martyr Deniz Fırat a dvakrát obsadily druhé místo. V roce 2018 byla jmenována nejlepší básnířkou v Diyarbakır's Golden Earth Awards. Pracuje jako novinářka a redaktorka, působí však také jako písničkářka.
___________________________________________________
07. 07. pondělí / Monday
18.00 – Barma
Thida Ma: Pozorovatelka nesvobody a lékařka mezi Barmou a Německem
Ma Thida (*1966) je barmská lékařka, spisovatelka, bojovnice za lidská práva a bývalá politická vězeňkyně. Knihy publikovala pod pseudonymem Suragamika, což znamená „přední statečný cestovatel s Thidou“. V Myanmaru (Barmě) je známa především jako veřejně činná intelektuálka, jejíž knihy se zabývají politickou situací země. Pracovala jako novinářka a redaktorka. Coby chiruržka působila v Muslim Free Hospital, která poskytuje bezplatné služby chudým. Vystudovala chirurgii a od mládí se věnuje psaní: „Chtěla jsem se stát spisovatelkou, protože se chci podělit o to, co kolem sebe pozoruji, například chudobu.“
V roce 1993 byla odsouzena na dvacet let ve věznici Insein za „ohrožování veřejného míru, styk s ilegálními organizacemi a šíření nezákonné literatury.“ Aktivně podporovala Aun Schan Su Ťij, nositelku Nobelovy ceny a zakladatelku hlavní opoziční strany v Barmě. Ma Thida ve věznici onemocněla tuberkulózou. Zároveň ovšem získala řadu mezinárodních ocenění za lidská práva, včetně Reebok Human Rights Award (1996) a PEN/Barbara Goldsmith Freedom to Write Award (1996). Jak ale říká, „nebýt vipassany (buddhistické meditace), nepřekonala bych nevýslovné útrapy, kterým jsem ve vězení čelila“.
Po pěti a půl letech byla v roce 1999 propuštěna z „humanitárních důvodů“. Hlavním důvodem byl zhoršující se zdravotní stav, ale i rostoucí politický tlak a úsilí organizací pro lidská práva jako Amnesty International a PEN International. Stala se předsedkyní PEN Myanmar a obdržela cenu PEN/Barbara Goldsmith za svobodu psaní. Mezi lety 2008 a 2010 žila v USA jako rezidentní spisovatelka. První kniha Slunečnice jí vyšla v roce 1999 v Barmě, zahraniční vydání byla zakázána. Roadmap (2012) je fiktivní příběh založený na událostech v barmské politice. V barmštině publikovala také memoárovou knihu Sanchaung, Insein, Harvard. V roce 2016 převzala cenu Disturbing the Peace, která je určena spisovatelům sdílejícím ideje Václava Havla a udílí ji newyorská Nadace Knihovny Václava Havla.
18.00 – Slovensko
Tomáš Forró: Je to událost
Narozen 1979 v Bratislavě. Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Překladatel, publicista, válečný reportér. Držitel několika novinářských cen. Do češtiny byly přeloženy jeho knihy Donbas (2020), Zlatá horečka. Venezuela a pád civilizace (2023) a Zpěv sirén. Putování do srdce ukrajinské války (2025). „… když něco napíše Tomáš Forró, je to událost. Je neuvěřitelné, jakého reportéra světového formátu Slovensko zrodilo, respektive jakého ze sebe svojí tvrdou prací on sám udělal,“ chválí autora profil Empivarci na Databaziknih.cz.
___________________________________________________
08. 07. úterý / Tuesday
18.00 – Česko
Jakub Řehák: Rozumět není potřeba
Básník, kritik, esejista, editor. Narozen 1978 v Uherském Hradišti. Absolvent Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně. Zaměstnanec Městské knihovny v Praze. Autor pěti sbírek poezie (Světla mezi prkny, 2008; Past na Brigitu, 2012; Dny plné usínání, 2016; Obyvatelé, 2020; Konkrétní poštolka, 2024) a souboru publicistických prací Poezie ve věku vnějškovosti. Eseje, recenze a jiné texty z let 2007–2022 (2022). „Rozumět není potřeba, je potřeba báseň vnímat a emocionálně se jí účastnit,“ řekl v jednom rozhovoru.
18.00 – Čína
Yan Geling: Kulturní revoluce a lidské destrukce
Geling Yan (嚴歌苓) se narodila roku 1958 v Šanghaji a během Kulturní revoluce sloužila již od dvanácti let jako tanečnice v zábavním souboru u Lidové osvobozenecké armády (PLA). Po deseti letech byla propuštěna s hodností podplukovnice.
První román vydala v roce 1986 a od té doby jí vyšla řada románů, povídek, novel, esejů a scénářů. Její nejznámější romány publikované v angličtině jsou The Secret Talker, Little Aunt Crane, The Flowers of War, The Banquet Bug (Příživník, česky 2010) a The Lost Daughter of Happiness. Vydala také soubor povídek White Snake and Other Stories. Řada děl byla zfilmována: Xiu Xiu: The Sent-Down Girl (režie Joan Chen) a Siao Yu (režie Sylvia Chang; produkce Ang Lee). Čínský režisér Zhang Yimou natočil Květy války, vycházející z autorčiny novely. Odehrává se v roce 1937 během Nankingského masakru.
Geling Yan je členkou Akademie filmových umění a věd a francouzské Société des Gens de Lettres. Je členkou svazu hollywoodských scénáristů Writers Guild of America a bývalou členkou Asociace čínských spisovatelů.
___________________________________________________
09. 07. středa / Wednesday
18.00 – Česko
Radka Denemarková: Co je ve vzduchu
Radka Denemarková je autorkou řady románů. Patří k nejpřekládanějším českým autorům. Její knihy vyšly v 25 jazycích. Ve svých dílech se opakovaně zabývá krizí evropských hodnot, dědictvím totalit a zkoumá nejrůznější formy mocenských vztahů. Jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích. Je nositelkou řady významných zahraničních ocenění, např. Ceny Georga Dehia 2012, Brücke Berlin Preis 2022 nebo Evropské ceny tolerance za podporu demokracie a lidských práv 2024. Stala se také první českou autorkou oceněnou rakouskou Cenou Franze Kafky. V roce 2024 byla přijata do Německé akademie pro jazyk a literaturu. 2024 převzala vyznamenání prezidenta republiky, medaili za zásluhy I. stupně za zásluhy v oblasti kultury a umění. Mezi její díla patří např. Peníze od Hitlera, Příspěvek k dějinám radosti, Kobold, Hodiny z olova nebo Čokoládová krev, která vychází v osmnácti jazycích.
„Literatura má jediný úkol: nebát se a nelhat. Pro mě je literatura součást života, je pro mě součtem všech forem odvahy, umění, přátelství a myšlení, které člověku umožňují nebýt otrokem. Nejčistší forma lásky k životu.“
18.00 – Írán
Fatemeh Ekhtesari: Samovazba a verše v řeči nevázané – Írán
Fatemeh Ekhtesari (* 1986) je básnířka, redaktorka, aktivistka za lidská práva a porodní asistentka z Íránu. Je členkou literárního hnutí Postmoderní Ghazal, které je považováno za nejradikálnější básnickou skupinu v současném Íránu. Ekhtesari byla šéfredaktorkou několika literárních časopisů, v současnosti vede internetový magazín Independent Iranian Literature. Její poezie, próza i literatura faktu zkoumají témata sexuality, náboženství, genderu a boje za práva žen v Íránu i mimo něj.
V rodné zemi vydala více než tucet sbírek básní; první kniha Yek bahse feministi ghabl az pokhtane sibzaminiha (Feministické diskuse před vařením brambor) byla publikována v roce 2010. Když vyšlo najevo, že Ekhtesari do výtisků ručně dopsala slova vynechaná cenzurou, úřady distribuci knihy zakázaly. Po odchodu z Íránu Fatemeh Ekhtesari vydala básnickou sbírku Bote Bozorg (Velká modla), dvě krátké sbírky Shena kardan dar hozcheye acid (Plavání v kyselém bazénu) a Tabar (Sekera), dvě multižánrové knihy s názvem Mrtvý, který byl mrtvý, se zhluboka nadechl (38 dní v Evinově samovazbě) a Nazdiki a dvojjazyčné básnické sbírky Vi overlever ikke a Hun er ikke kvinne. Natočila také celovečerní dokument Unpublishable (Nepublikovatelný) a krátké dokumentární filmy Still (Klid) a The Ways (Způsoby).
Od roku 2017 je Fatemeh Ekthesari na rezidenci ICORN v norském Lillehammeru.
___________________________________________________
10. 07. čtvrtek / Thursday
18.00 – Česko
Miroslav Černý: Básník na cestách
Spisovatel, literární badatel, překladatel, narozen 1977 v Opavě. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde se věnuje literatuře původních obyvatel Severní Ameriky. Zaměřuje se na výzkum ohrožených jazyků, kultury a literatury v bývalých britských koloniích. Publikuje odborné monografie, cestopisné knihy, básně i písňové texty. Překládá z angličtiny, starogermánských i indiánských jazyků, převádí do češtiny severské ságy a poezii starého Japonska. Je držitelem Ceny Jantar za literaturu (2023) a Řádu orla Gruzie. Přednáší a pořádá literární besedy.
18.00 – Bangladéš
Ahmedur Tutul Chowdhury: Básník a spisovatel je všude psanec, i doma v Bangladéši
Ahmedur Tutul Chowdhury, je vydavatel, spisovatel a redaktor, narozený roku 1973 v Bangladéši. V roce 1990 začal vydávat časopis Shuddhashar (Svobodný hlas), který se brzy stal platformou pro mladé a nekonvenční bangladéšské spisovatele. V roce 2004 otevřel pod týmž názvem v Dháce nakladatelství, které vydává převážně díla progresivních bangladéšských spisovatelů a získalo prestižní ocenění za přínos národní literatuře.
V říjnu 2015 se Ahmedur Chowdhury stal terčem plánovaného útoku mačetou na vydavatele světských autorů: islamisté mu vyhrožovali smrtí a byl jedním z hlavních cílů útoku. Chowdhury přesto pokračoval v publikační činnosti; vydával mimo jiné knihy Avijita Roye, který byl zavražděn v únoru 2015.
Chowdhury v současnosti žije v exilu v Norsku, kam přijel v roce 2016 na rezidenci ICORN ve Skienu. Jeho práce a odvaha byly oceněny řadou cen a uznání.
___________________________________________________
2/3 programu tady. Celý program festivalu se všemi městy najdete na: https://www.autorskecteni.cz/