Šimon Marek: Dřív jsem chtěl být co nejvíce slyšet, teď si spíše říkám, kdo jsem, abych si nárokoval 40 minut něčího času.
16. květen 2024Kapela Market má ve svém katalogu desku Art Star (2018) a EP A Certain Beauty (2020). Oboje překvapilo českou scénu svými neobyklými aranžemi i zvukem. Skupina koncertovala na velkých festivalech i v komorních klubech. Na Provozu se naposledy objevila v hlubokém lockdownovém spánku. Poté se ale na nějakou dobu Market odmlčeli. Jednou z tvůrčích sil projektu je skladatel a textař Šimon Marek.
Měli jste teď snad tři roky trvající pauzu. Scházeli jste se, nebo jste si dávali volno i od sebe? A proč jste tu pauzu vlastně měli?
Myslím si, že v první fázi jsme si dávali pauzu i od sebe, ale pak jsme se zase vrátili k tomu vysedávání ve zkušebně. Uvědomili jsme si, že je to vlastně jediná možnost, jak se scházet jako kámoši, protože se s věkem mění priority, času je málo a tohle byla ta jediná příležitost. Dlouhou dobu jsme tam tak vysedávali i přes to, že jsme dělali úplné h*vno. Trošku nás taky rozbil covid a částečně v tom hrálo roli menší vyhoření. Chytli jsme se do toho klasického cyklu mezi koncertováním a psaním songů, které po jednom přidáváš do setu a začala to být hrozná nuda. Ten moment překvapení, když přijdeš s nějakou čerstvou věcí, je pro nás hrozně důležitý a bylo třeba ho nějak obnovit. Tak padl nápad celé to překopat, začít od nuly a udělat úplně nový set. Ten přístup je prostě po třicítce – alespoň v mé hlavě – trochu jiný, než to bylo před zhruba pěti, kdy si člověk říkal: ›halo, koukněte, tady jsem a přišel jsem dělat revoluci‹. Teď si spíše říkám, kdo jsem a co mám tak důležitého na srdci, že si budu nárokovat 40 minut něčího času, aby si to poslechl. Ve zkratce jsme chtěli, aby to mělo celé jasný smysl – alespoň pro nás – a na tom jsme se samozřejmě na tři roky zavařili.
Debutová deska byla hodně kytarová, druhé EP zase něco úplně jiného, bude třetí věc skokově jiná než to, co jste doteď vydali?
Strašně rád bych řekl, že jo, ale nedokážu to posoudit. Ležím v tom tři roky a nemám už vůbec žádný nadhled. Budete to muset v Ostravě posoudit sami. Určitě budou lidi, kteří řeknou, že je to stejné, že mlátíme prázdnou slámu pořád dokola. Nakonec ale myslím, že jsme se posunuli minimálně v tom, jak nad tím přemýšlíme. V rámci hudby se snažíme soustředit na jiné věci. Určitě jsme měli tendenci se vymezit proti už vydaným songům a hodně se probíralo, co se v nich nepovedlo a co se musí udělat jinak. Ale třeba je výsledek nakonec stejný, jak říkám, to už budou muset posoudit lidi.
První album jsi složil ty s Pavlem. Jste pořád ta tvůrčí síla, nebo se to už rozprostřelo i mezi ostatní členy? Skládáte teď všichni dohromady?
(hořký smích) Naopak si myslím, že nás skladatelů v kapele ubylo. Nové věci jsem dělal víceméně já, ale kolektivní je to nakonec vždy. Alespoň okrajově. Pája je můj hlavní supervizor. Dohlíží na to, jestli to dává smysl a jestli se pořád držíme nějaké domluvené linie. Zároveň přišel s tou látkou, které se má nové album týkat. Minimálně tam nějaký poradní orgán určitě funguje. Zbytek má zodpovědnost zase za něco jiného. Někdo se zabývá více zvukem, někdo řeší technickou stránku věci. Každý má svou roli a vždycky je to kolektivní dílo. Co se ale songwritingu týče, ten je teď úplně na mých bedrech.
Třeba EP A Certain Beauty mě osobně hrozně překvapilo. Postupy, sound, fakt mě snad napadá hrozně málo věcí, ke kterým bych to přirovnal. Možná Zach Hill… Jsou tam nějaké vlivy, toho co posloucháte?
Klasicky všechno možné, už je to docela dávno, co to vzniklo. Ale hodně tam samplujem, což je dobrý nástroj k tomu malinko rozkrýt ty vlivy. Můžu začít vyjmenovávat třeba Pendereckého, ale zní tam i James Blake nebo Pájovy oblíbené videoherní soundtracky. Myslím, že tam jsou zvuky například se Silent Hillu nebo z Demon Souls. Jen teď nedokážu říct, jestli jsou to věci, které člověk poslouchá denně nebo je to jenom sample hunt. Já vím, že jsme v té tobě taky hodně řešili třeba kapely This Heat nebo Death Grips, ale těch skupin a muzikantů je fakt hodně. Určitě jsou tam i takoví, kteří s tím zdánlivě nesouvisí, ale nějaká jejich skrytá intepretace se v naší hudbě objevuje – a to i v té nové.
Budete teď hrát na našem literárním večeru Harakiri. Vyhovuje vám to?
Chtěl bych podotknout, že literární večírky jsou stejně dobré jako jakékoli jiné večírky a zároveň jsem rád, že budeme mít všechen hudební spotlight. Nebude tam žádný jiný projekt, který by nám vyfoukl hudební pozornost. (smich)
txt: Šimon Marek, Adam Tomáš