Honza Podskalský: Nejhorší ze všeho jsou messengerové konverzace
4. květen 2024Jmenuji se Honza Podskalský a jsem frontman kapely Cold Meat Party. Je to první kapela, se kterou jsme začali já a Petr Jiskra, jeden ze dvou zakládajících členů, v Plzni hrát. Existujeme už strašně dlouho ale až teď jsme dali dohromady finalni podobu kapely, dokončujeme album a pracujeme na nových písničkách.
Co znamená Cold Meat Party? Odkud vzešel název?
Prolistovával jsem nějaký špatný devadesátkový slovník anglických idiomů a našel jsem white lies. Znělo mi to dobře, tak jsem to dal do Googlu a zjistil jsem, že je to zabrané. Ale to bych samozřejmě nechtěl, protože bych třeba skončil jako tahle kapela (smích). Cold Meat Party má znamenat podle toho hrozného slovníku pohřeb, ale asi bych se za to nepodepsal. Nicméně jsme spíše opak pohřební hudby.
Někteří lidi tě znají i z jiných kapel, mohl bys říct, kde ještě hraješ a jak ses tam dostal?
Já ještě hraju v kapele Island Mint, to je takový projekt z konce covidu. Kluci mě oslovili, ať stoupnu za klávesy, tak jsem jim odpověděl, jestli si raději nechtějí najít klávesáka. Nakonec jsme se sešli na zkoušce a byla to sranda, takže jsme si řekli, že to je možná důležitější než ostatní podružné věci, jako třeba ovládat nástroj, na který hraješ. Pak jsou tu ještě Vellocet Roll. Tam jsem začínal jako záskok za Pavla Hortíka a nějak se to svezlo. Rád vzpomínám na naší balkánskou tour, kterou Horťas celou odřídil jako Neal Cassady. Sedl za ten volant v Praze, nenechal se odstrčit a odjel to celé přes Banát do Bělehradu…Hrdina.
Ty kapely hrají poměrně často, stíháš dělat i něco jiného?
Pracuju jako produkční Café V lese a před tím jsem dělal pro Bohemia Jazz Fest, což je taková akce Rudyho Linky… Když mi bylo 9–15 a byl v televizi, tak jsem se vždycky koukal. Později mně doporučil Tomáš Kovařík (basák Island Mint, který mě přivedl do kapely) inzerát, který visel na webu Ústavu anglického jazyka a didaktiky na fildě v Praze – stránky, které používal mam pocit snad jen on. A tehdy jsem četl nějakou biografii Milese Davise, tak jsem s tím během pohovoru zaflexil, položil to na stůl a vzali mě (smích). Od té doby se to nějak nabalilo. Občas pracuji taky externě pro nějaké projekty, když je potřeba organizace nebo nějaký technický skill.
Proč kytara?
Já jsem začínal s hudbou jako trumpetista a s nějakou pýchou jsem si říkal: Kytara to je pro blbečky, to nikdy nebudu dělat, nemá to smysl. A někdy v 9 letech jsem dostal španělu s nylonkama, brácha mě naučil Come As You Are od Nirvany a já usoudil, že to je vlastně ten top, kterého jde s kytarou dosáhnout a nemá smysl se tím zabývat. Ve 12 jsem se ale dostal k AC/DC. Nic jiného u mě doma pak celý rok nehrálo a já kradl bráchovi kytaru ze zdi, hrál ty kila. Postupně jsem se to naučil dávat dohromady a k tomu zájmu přispěly i ty „hrdinské příběhy“ rockerů… Když je ti 15, tak je to prostě něco. Časem ale pochopíš, že ti tví hrdinové zpívají otevřeně o nějakých úplných prasárnách. Rodiče si říkají, že je to super, že posloucháš tu poctivou hudbu a ne žádnou elektronickou hudbu pro smažky (smích). A přitom no…
Měli jste nějaké komplikace při nahrávání? Jak bys popsal tu desku?
Měli jsme to poměrně v pohodě, hlavně díky našemu kamarádovi a skvělému zvukovému inženýrovi Ericu Stevensonovi. ale i přes všechnu práci to nakonec nevydáme teď v květnu, ale až prvního září. Asi bychom to stihli, ale nebylo by pak možné poslat desku tam, kam se posílat má. Třeba do hudebních redakcí. A navíc album se jmenuje Never Early Always Late, což to poměrně hezky ilustruje. Songy už jsme měli složené, ale střídali se členové kapely. Sice ty skladby hraješ, ale už to nejde hrát „po stáru“. Pořád se to aktualizovalo, a až teď to snad nějak sedlo. Zároveň jsem dost velký perfekcionista a mám v hudbě svou ezo teorii, kterou slovy nepopíšu, ale dá se to dělat hudbou, skrze kterou se dá taky utužit ten kapelní vztah.
Co je nejhorší na tom být v kapele?
Nejhorší ze všeho jsou messengerové konverzace, to je prostě nejtěžší věc. To bych fakt zrušil, kdyby to šlo, prosím.
Máš nějaký vztah k Ostravě?
Viděl jsem tam fakt super koncerty, pamatuji si třeba Kasabian, St. Vincent nebo Tame Impala. Samozřejmě mám rád Provoz, to místo má správnou auru. Když tam přijdeš, někoho známého určitě potkáš. A moje nejoblíbenější místo v Ostravě je Stonehenge, ale o tom moc nepiš, aby se to neprofláklo. Ale klidně se o tom podělím na koncertu.
txt: Honza Podskalský, Adam Tomáš